Po premiéře v Pardubičkách se do branky opět postavil Péťa a byl to právě on, kdo si mohl po zápase jako jediný říci "nehrál jsem špatně". Ostatním hráčům se už tak nedařilo. Chyběl důraz, srdíčko, obsazování a přebírání protihráčů, kombinace hned od úvodního hvizdu. Když to naše dílo vidělo štěstíčko, tak se ani trochu nezdržovalo a utíkalo pryč. Na závěr lze konstatovat pouze tolik, že i takových proher je třeba a že bez proher není výher.
|